Jakmile jsou, alespoň rámcově, vyřešené finance a prvotní šok odezní, je na pořadu dne trasa cesty. Nerad používám slovní spojení typu "vždy", "pokaždé" či "bez výjímky", ale myslím, že u plánování cesty to platí vždy :-). Protože jakmile se ponoříte do mapových podkladů, začnete se dívat na fotky na Google Earth, přidáte Wikipedii a začnete pročítat cestopisy těch, kteří tam již před vámi byli, musíte jednoznačně řešit problematickou rovnici, kdy na jedné straně je čas, který máte vyhrazen a na straně druhé obrovská množina míst, která stojí za vidění. A vybrat to, co nakonec bude spatřeno, tak to je asi nejproblematičtější na celé přípravě cesty. Už jenom proto, že množství času, který je na cestu dán, je zcela v nepoměru k množství míst, která na cestě leží.
Nyní je plánování samotné cesty, oproti minulosti ani ne tak nedávné, zcela pohodové. Kombinací všeho výše uvedeného lze pracovat s trasou, modelovat ji, ukládat místa, kde se dá spát, kde jsou krásné nebo zajímavé věci. A pokud nejedeme sami, tak lze vše, co najdeme, naplánujeme sdílet s parťákem. Již několikrát jsem zmínil nástroj Google Earth. Pro mnohé je to zcela samozřejmé, že ho používají pro plánování cesty, pro ty, kdož ho neznají, tak jenom několik málo funkcí, které jsou k nezaplacení:
- celý svět jako na dlani s až neuvěřitelným rozlišením
- obrovská databáze fotografií, které pomáhají při hledání zajímavých míst
- možnost ukládat vybraná místa do vlastního souboru
- možnost různých symbolů pro různá vybraná místa - kemping/přespání v přírodě, zajímavost a podobně. Ikon je vcelku až nevyčerpatelné množství :-)
- možnost vytváření tras, GE umožňuje vytváření trasy dle cest
- možnost odeslání souboru míst a tras do navigace, zcela spolehlivé jsou v tomto navigace Garmin
Ale to jsem dost odbočil od trasy GRUZIE 2013. Je pravdou, že tím, jak jsem se k cestě přidal poměrně pozdě, je trasa již de facto stanovená. To však nevadí, protože s Honzou fungujeme na hodně podobných vlnách a tak je trasa taková, jak bych si s velkou pravděpodobností vybral i já sám. :-)
Samotná cesta není vybočením ze standardu, pokud se směřuje do Gruzie a není neomezené množství času. Tzn., že z Čech pojedeme nejkratší cestou do Bulharska (Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko), respektive do Tureckého města Edirne, které je považováno za zahájení cesty jako takové. Průjezd ve zrychleném režimu (non-stop jízda) Evropou do Edirne asi nelze považovat za něco příjemného, ale jinak to nejde.
Cesta Tureckem se nese ve znamení návštěvy Kappadokie, což je úchvatné místo. Vedle Kappadokie se lehce porozhlédneme po Instanbulu, zejména světově proslulá mešita Hagia Sofia
stojí za vidění, byť je pravdou, že romantika na tomto místě je to poslední, co tady lze nalézt. Množství turistů je ohromující a skoro až deprimující.
Samotná Gruzie je komplexem míst a cest, o kterých toho mnoho nevím, jenom to, co jsem našel na dostupných webech a fotkách. Máme tam několik míst, kam dle fotek vede náročnější cesta a na to se vážně těším, jenom doufám, že Defi nebude někde stávkovat a pojede bez problémů. Těším se třeba na tato místa.
A takových je tam tolik, že kdybych sem měl dát odkazy všech, tak by na to asi tento blog nestačil :-).
Návrat je potom Ruskou federací, pojedem smutně proslulým městem Beslan, potom Krasnodar a přecházet budeme dole, u města Temryuk, kde je trajekt na Ukrajinu.
Na Ukrajině jsou naplánovaná místa jako je Arabatská kosa , nebo Oděssa, Ternopil a místo pro nás citově zabarvené, válečné místo Zborov. A potom už asi převládne návratový syndrom a nastane zrychlený přesun Polskem a domů, do Brna.
Pokud budou nějaké dotazy na některá místa na cestě, rád je, budu-li vědět, zodpovím.
Petr
Žádné komentáře:
Okomentovat